Jak na horečku u dětí při podzimních a zimních virózách

Zvýšená teplota nebo horečka jsou přirozenými ochrannými mechanismy organismu, který se tímto způsobem jen brání infekci a pomocí horka likviduje v těle bacily. Proto by se zvýšená teplota neměla hned srážet. Antipyretika se doporučují použít až při teplotě nad 38,5°C, ale lze i vyzkoušet bylinky. Které nám mohou pomoci?

Heřmánkový čaj
Zdroj foto: Pixabay

U miminek hrozí při vysokých horečkách kolem 39 až 40°C křeče, protože jejich organismus si ještě nedokáže poradit s tak obrovskou tepelnou zátěží. Křeče samy o sobě mohou být nebezpečné, ale namísto léků, které tlumí centrální nervovou soustavu a uvolňují svaly, můžeme dítěti nejprve do těla doplnit soli a minerály, hlavně hořčík, a horečku srážet pomocí bylinek. Vhodnou volbou jsou také homeopatika

Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla)

Heřmánek je bylinka, která se už po mnohá desetiletí nabízí výhradně miminkům a malým dětem. Kromě toho, že pomáhá při bolestech zoubků a bříška, také působí protizánětlivě a snižuje horečku. Při teplotách, které v těle vznikají z různých důvodů, ulevuje od bolesti hlavy, kloubů, svalů, celkově tiší a uklidňuje. Starším dětem jej můžete podat i s trochou medu, případně s citrónem a medem. Slabounký čaj se doporučuje i v rámci pitného režimu na zavodnění miminek kvůli riziku dehydratace při vysokých horečkách. 

Růže šípková (Rosa canina)

Šípky zná každý. Vynikající jsou však vlastnoručně nasbírané a kvalitně nasušené, které jsou opravdu nesrovnatelné s práškem obsaženým v čajových pytlících dostupných v běžném obchodě. Šípkový čaj můžete nabídnout i kojencům, spíše však dbejte na to, aby nálev nebyl příliš silný. Šípky obsahují velké množství potřebného vitamínu C, ale i dalších látek, vitamínů skupiny B, betakarotenu, minerálů a podobně. Celkově velmi prospívají při horečce, posilují imunitu a pročišťují organismus. Doporučují se i velmi malým dětem, například i v kombinaci s heřmánkem.

Lípa srdčitá (Tilia cordata)

Čaj z lipového květu je ideálním prostředkem při horečce, nachlazení, kašli a zánětu průdušek. Podporuje vypocení a můžete jej podat i batolátkům. Velice dobře chutná s medem či rýžovým sirupem. Doporučuje se pít horký, po malých doušcích, a ihned zalézt pod peřinu, aby se člověk mohl vypotit. Pijeme jej pouze jako lék a spíše krátkodobě. 

Černý bez (Sambucus nigra)

Čaj z květů černého bezu působí obdobně jako lipový čaj. Je močopudný, potopudný, ulevuje od bolestí kloubů a svalů při horečce, pomáhá při kašli a veškerých doprovodných příznacích chřipky, zánětu průdušek nebo zápalu plic, se kterým se můžeme setkat i během léta. U miminek se doporučuje opravdu jen výjimečně, krátkodobě a ve velmi malém množství. Starším dětem jej můžete při horečce bez problémů podat.

Vrba bílá (Salix alba)

Čaj z vrbové kůry snižuje horečku a podporuje vypocení. Používá se při vážných infekcích a horečnatých stavech včetně malárie. Právě z vrbové kůry se připravovala kyselina acetylsalicylová, která je známá jako aspirin. Tuto látku obsahuje spousta farmaceutických produktů s různými názvy. Zatímco dříve se aspirin běžně podával na snížení horečky malým dětem, dnes ho mohou užívat pouze dospívající od 15 let věku. Nesmí jej ani těhotné a kojící ženy. Má totiž spoustu nežádoucích účinků včetně rizika vzniku Reyova syndromu u dětí. Kojencům, batolatům, předškolákům i školákům se nabízejí přípravky na snížení horečky s obsahem paracetamolu. Jednorázově podaný čaj z vrbové kůry by však neměl starším dětem uškodit.

Čaj z vrbové kůry je sice hořký, ale velice účinný. Obsahuje salicyláty, třísloviny i flavonoidy. Má silně protizánětlivé onemocnění a s úspěchem jej můžete využít i při revmatismu a autoimunitních onemocněních. Také celkově uklidňuje. Při přípravě je třeba kůru krátce povařit. Připravujte si raději slabší odvar a čaj popíjejte jen krátkodobě. 

Studený zábal

Aplikace studeného zábalu je při horečce dobrá věc, ale aby dětské tělíčko neupadlo do šoku, volte raději než celotělový zábal postupné ochlazování končetin a balení do mokrých studených ručníků. Stačí jen zabalit koncové části těla, tedy chodidla, ruce a čelo.  

Psáno pro magazín Bylinky Revue (2018), lehce upraveno


Autor článku: Taťána Kročková

Komentáře

Oblíbené příspěvky