Léčivé rostliny, které mají trny, se chrání před predátory. Ke kterému planetárnímu vlivu náleží?

Na světě není bylina, která by na něco nebyla, praví staré úsloví. A týká se to rostlin všelijakých, dokonce i těch, které mají žahavé ostny nebo trny. Právě tyto rostliny jsou člověku vzácnější a obtížněji dostupné. Příroda totiž ví, proč jsou chráněny před těmi, kteří by je chtěli trhat jenom tak…

Zdroj foto: Pixabay

Už známý středověký lékař Paracelsus se zabýval povahou přírodních věcí a přirozenými signaturami, jejichž přirovnání k lidským orgánům, vlastnostem nebo nemocem využíval při léčení. Podle něj veškeré trny, ostny nebo žahavé trichomy náležejí k symbolickým vlastnostem planety Mars. Tento archetyp je ve své podstatě bojovník, který má své ostré zbraně. Ne nadarmo jsou trnité rostliny a keře chráněny před ptáky či okusováním zvěře a zase naopak trnité keře chrání drobnou zvěř před predátory. Mnohé trnité a žahavé rostliny jsou smrtelně jedovaté, i zde je ochrana před zvědavci na místě. 

Podobné se léčí podobným

Jednu z možností léčby popisuje latinská fráze “similia similibus curantur”, která znamená “podobné se léčí podobným”, a je považována za základní princip homeopatie, jejíž vznik můžeme datovat do počátku 19. století. Tento princip ale praktikoval přibližně o tři sta let dříve středověký lékař Paracelsus. Zjistil, že rostliny připomínající lidské orgány lze využít k léčbě onemocnění právě těchto orgánů. Stejně tak je možné naložit s vlastnostmi daných rostlin. Jak tedy můžeme využít rostliny, které mají žahavé ostny a tak zvaně “píchají”? Co třeba k léčbě “píchavých” bolestí kloubů nebo “pálení” například při zánětu močových cest? 

Které léčivé rostliny či keře to tedy  jsou?

Kopřiva dvoudomá

Kopřivu zná každý. Zdá se být obyčejným plevelem, kterého je všude dost, protože dobytek se jí z pochopitelných důvodů vyhýbá. Ale její moc je velká. Patří mezi oblíbené jarní detoxikační prostředky, kromě nálevu se z jejích listů připravuje i řada chutných pokrmů. Žahavé chloupky zvané trichomy obsahují histamin, acetylcholin a serotonin. Konzumace kopřivy se doporučuje také při chudokrevnosti, třeba namísto špenátu. Rostlina léčí při pálení v močových cestách a píchání v kloubech, její žahavá symbolika tedy není od věci. Celkově odvodňuje, dezinfikuje urologický systém, uvolňuje ledvinové kameny, působí příznivě při revmatismu, zánětech nervů a bolestech kloubů. Je vhodná i při diabetu, nemocech vnitřních orgánů jako jsou játra, žlučník, slinivka nebo slezina. Zevně se používá na podporu růstu vlasů. Při vnitřním užívání je po třech týdnech kopřivové kůry vhodné udělat si pauzu. Nedoporučuje se totiž popíjet dlouhodobě. 

Jehlice trnitá

Tento léčivý polokeř má jehlice a trny už ve svém názvu. Opět jej můžeme využít při léčbě celého urologického systému, kdy je při zánětu píchání na denním pořádku. Užívá se kořen rostliny. Jehlice dezinfikuje močové cesty, odplavuje škodliviny z organismu, čistí krev, odvodňuje a podporuje vylučování kyseliny močové z těla. Působí tedy příznivě i při dně, revmatismu a bolestech kloubů. Většinou bývá součástí různých směsí, neužívá se samostatně, a je vhodné po třech týdnech popíjení čaje udělat si pauzu. Těhotné a kojící ženy by tuto rostlinu neměly užívat vůbec. Z jehlice se dá vyrobit i účinná tinktura. 

Ostropestřec mariánský

Tento známý bodlák je velice oblíbený při léčbě jater. Detoxikuje a regeneruje, pomáhá i při onemocnění žlučníku, žlučových kamenech, žloutence nebo mononukleóze. Léčivou látkou je silymarin obsažený v semenech, ze kterých se také lisuje chutný olej. I ten má léčebné účinky. Semena se pak mohou přímo jíst, buďto celá nebo drcená. Ideální je si je čerstvě pomlít, třeba v mlýnku na mák. Prášek pak přidáváme do jídla nebo rovnou zkonzumujeme, přibližně jednu čajovou lžičku dva až třikrát denně. Ostropestřec lze užívat i ve formě tinktury nebo tobolek obsahujících extrahovaný silymarin. Vaření čaje se příliš nedoporučuje, neboť se povařením semen zničí část účinné látky, a navíc tento nápoj nepatří zrovna mezi ty nechutnější a nejvoňavější.

Pupava bezlodyžná

Dalším bodlákem je pupava, která se považuje za oblíbenou pochoutku. Než se však konzument dostane k dobrotě ukryté pod množstvím ostnů, stojí jej to značné úsilí. Tento poněkud přízemní bodlák najdete nejčastěji na slunných pastvinách. Kdysi se pěstoval v klášterních zahradách. Oloupaná vnitřní část květního lůžka je jedlá, chuťově se podobá kedlubně. Obsahuje inulin, celkově působí příznivě na zažívání a povzbuzuje chuť k jídlu. Léčí také urologický systém, zvětšenou prostatu, dezinfikuje střeva a vyhání parazity. 

Trnka obecná

Tento keř obsypaný vynikajícími malými modrými švestičkami má rovněž své trny, a sice trnovité výběžky větviček, tak zvané kolce. Konzumují se plody, které obsahují hodně tříslovin a velké množství vitamínu C. Jejich chuť je typicky trpká, ale doporučují se nechat přejít mrazem. Vyrábí se z nich nejen oblíbená pálenka, ale také třeba džemy či povidla.  Trnky patří mezi základní potravu pro ptáky během zimy. Podporují trávení a vyměšování, jsou lehce projímavé, čistí krev a močové cesty, léčí záněty v ústech. Kromě pojídání plodů je možné připravit si i svíravý čaj z listů, květů nebo kůry. Zevně se tento výluh používá k dezinfekci pokožky, při akné nebo ekzémech, případně na špatně hojící se rány. 

Růže šípková

Známé plody šípkové růže, které dozrávají koncem léta a během podzimu, se sbírají především pro svůj vysoký obsah vitamínu C. Dále obsahují také vitamín A a vitamíny skupiny B. Užívají se sušené plody pro přípravu chutného čaje nebo je možné z šípků vyrobit džem. Výroba je pracná, ale výsledek určitě stojí za to. Důležité je nasušit šípky tak, aby neztratily příliš mnoho vitamínu C, který se ztrácí na přímém slunci. Šípky rovněž působí při zánětech močových cest, celkově posilují imunitu a pomáhají při nemocech, které vznikají z nedostatku vitamínu C.

Čtěte také: Růžová voda, růžový olej nebo růžový parfém. Jak využít okvětní plátky růží?

Aloe pravá

Aloe je v podstatě kaktus, jehož léčebné využití má bohatou historii. Šťáva z listů má silně projímavé a dezinfekční účinky, vnitřně se doporučuje v malých dávkách při očistách střev, celkové detoxikaci a také jako prevence rakoviny tlustého střeva. Může pomoci léčit chronické záněty střev. Zevně lze aplikovat při ekzémech, hnisavých ranách či spáleninách. Dá se říci, že látky obsažené ve šťávě a gelu z aloe mají silně antibiotické a hojivé účinky, proto je jejich využití takřka všestranné. Aloe není bylina vhodná pro těhotné a kojící ženy. 

Hloh obecný

Tyto keře kvetou na jaře, možná jste zaregistrovali jejich charakteristický pach, který není nikterak příjemný. Květy se sbírají brzy po rozkvětu, kůra rovněž na jaře, ale plody zvané hložinky až na podzim. Hloh je známým lékem na srdce, často se používá čaj z květů nebo tinktura vyrobená z listů, květů nebo pupenů. I u tohoto trnitého keře je možno říci, že léčí “píchání”, tentokrát se jedná o píchání u srdce. Pomáhá při arytmii, kardiovaskulárních chorobách, celkově uklidňuje, působí při stresu a nespavosti, je také vhodný pro ženy v období klimakteria. Působí i při únavě, nervozitě, namožení svalů a revmatismu.

Rakytník řešetlákový

Dalším trnitým keřem, který poskytuje chutné plody obsahující velký obsah cenných látek je rakytník. Dozrávají na podzim a vydrží na keřích klidně i po celou zimu. Léčebné účinky rakytníku jsou zázračné. V dnešní době se hojně nabízí v lékárnách a zdravých výživách ve všech možných podobách, od sirupů, přes džemy, sušené plody až po olej vylisovaný ze semen. Pokud máte na zahradě rakytníkový keř, jste jistojistě šťastní lidé. Plody obsahují velké množství vitamínu C a A, dále i skupiny B a železa. Rakytník má také vynikající olej. Užívá se na podporu imunity, celkové zotavení, jako prevence proti všem virózám a chřipkám během zimního období, při autoimunitních onemocněních, rekonvalescenci a pro celkové posílení fyzického i psychického stavu. 

Jalovec obecný

Sušené kuličky jalovce možná znáte jako koření v kuchyni, jeho využití je ale i léčebné. Především jej můžeme vyzkoušet k léčbě revmatismu, také při zánětu močových cest, kolikách, plynatosti, ke snížení hladiny cukru v krvi a při oparech. Nedoporučuje se v těhotenství a v období kojení. Většinou se přidává do čajových směsí nebo je možné ho využít zevně ke koupelím při bolestech kloubů, svalů a páteře, případně k sedacím koupelím u zánětu močových cest. Pro svou vůni se využívá také ve formě esenciálního oleje v aromaterapii. Vyrábí se z něj například i borovička. 

Ostružiník maliník

I chutné ostružiny, které dozrávají koncem léta, mají své trny. Černé plody jsou vynikající pro zpracování v kuchyni, jistě znáte džemy, marmelády, domácí nanuky, šťávy, kompoty, koláče nebo prostě jen takové běžné pojídání čerstvých bobulek až šťáva všude kolem stříká. Dají se rovněž zmrazit, navíc toto ovoce seženete i v lyofilizované, tedy mrazem sušené podobě, ve které si uchová veškeré své cenné látky. Patří mezi ně například vitamín C, železo a vitamíny skupiny B. Ostružiny se užívají při nachlazení, proti bolestem v krku, na podporu dobrého trávení. Z listů je možné připravit si lahodný čaj, který lze popíjet celoročně, pomáhá při virózách, trávících problémech a průjmu. Působí protizánětlivě, je tedy možné ho využít třeba ke kloktání nebo zevně na ekzém a špatně hojící se rány. 

Eleuterokok ostnitý

Tomuto trnitému keři se říká sibiřský ženšen a skutečně působí dosti podobně. Jeho tmavé plody připomínají ostružiny. Řadí se mezi adaptogeny a ovlivňuje zejména psychiku a oslabený organismus. Je vhodný  k regeneraci po léčbě závažných chorob, brání rozvoji metastáz, podporuje imunitu, snižuje hladinu cukru v krvi, působí proti křečím a revmatickým bolestem, posiluje, regeneruje, dodává vitalitu a energii. Užívá se kořen, kterému se přezdívá čertův. Časté užití je ve formě tinktury. Tato rostlina není vhodná pro děti ani pro těhotné a kojící ženy. Rovněž není vhodný pro senzitivní osoby, které by mohl podráždit, a pro osoby s vysokým krevním tlakem. 

Dřišťál obecný

Tento trnitý keř s červenými bobulemi se znovu těší oblibě. Plody jsou sice mírně jedovaté, přesto se začínají objevovat v nabídce léčivých produktů, například v sušené podobě nebo jako přídavek do ovocných marmelád. Působí močopudně, projímavě, obsahují velké množství vitamínu C, hubí nejrůznější bakterie a plísně. Užívat jej rozhodně nesmí děti, těhotné a kojící ženy, ostatní osoby pouze v malém množství a na vlastní zodpovědnost. Tinktura pomáhá při léčbě jater, žlučníku, ke snížení tlaku nebo zastavení masívního krvácení. 

Psáno pro Bylinky Revue 2018

Autor článku: Taťána Kročková