Jak jsem se vyléčila z atopického ekzému a zkrotila potravinovou alergii a histaminovou intoleranci
Život s polyvalentní potravinovou alergií není snadný. S histaminovou intolerancí, atopickým ekzémem a alergickým astmatem ještě víc. Zpočátku je to peklo. Ale pak si zvyknete. Zjistíte, že než se nechat zavřít do nemocnice a nadopovat prášky a hormony, je lepší přijít na to, co vám přesně je a striktně dodržovat dietu. Kontrola nad tím, co jíte a čím se obklopujete, je jediná cesta k uzdravení. Alespoň pro mě byla, a stále je. Jaký byl můj příběh o potravinové alergii? Čtěte dál, třeba to může pomoci i vám..
Jak jsem se vyléčila z atopického ekzému
Před časem jsem v magazínu Biorevue, do kterého jsem tehdy hojně přispívala svými články, zveřejnila také svůj příběh o potravinové alergii s názvem Jak jsem se vyléčila z atopického ekzému v původním znění. Ráda bych jej pak obohatila dodatkem, jak se mi daří dnes, s odstupem mnoha let omezeného stravování.
Najednou se to stane. Probdělé noci plné svědění, škrábání a bolesti, zarudlá šupinatá pokožka, místy zanícená a rozedřená až na živé maso. Při pohledu do zrcadla se o vás pokoušejí mdloby, další projevy nemoci znesnadňují plnohodnotný život.
I mě tohle potkalo, nenápadně a plíživě. Nejprve mi začala otékat oční víčka, pak se objevil ošklivý ekzém na obličeji, který se postupně rozšířil téměř na celé tělo. Přidaly se další zdravotní problémy. Bolesti břicha, otoky obličeje, záněty průdušek, astma a opakované herpetické infekce očí a obličeje. V konečném stádiu jsem přestala vycházet z domu a pomýšlela na Pelhřimov.
Co mi vlastně je?
Svou nemoc bych nazvala totálním selháním metabolismu. Trvala více než dva roky. Postupně jsem navštívila řadu specialistů, od alergologů až po kožní lékaře. Zkoušela jsem i léčitele, ale nikdo mi nebyl schopen pomoci, i když snahu jsem samozřejmě ocenila. Musím přiznat, že jsem byla i velmi nevděčný pacient. Odmítala jsem užívat léky. Návrhy lékařů na hospitalizaci s infuzemi kortikosteroidních hormonů jsem přecházela bez povšimnutí. Chtěla jsem totiž vědět, co mi vlastně je.
Vzhledem k závažným poruchám trávení a neskutečným mukám po každém jídle jsem na doporučení lékařů absolvovala gastroskopii a kolonoskopii. Nezjistilo se vůbec nic, nejprve jsem byla označena za hypochondra a poté jsem dostala diagnózu dráždivý tračník a doporučení na psychoterapii. Pomohly až opakované testy na alergologii, které postupně prokázaly silnou alergii na bílkovinu kravského mléka a na vajíčka. Veškeré mléčné výrobky jsem dávno vyloučila z jídelníčku, ale vajíčka jsem v nevědomosti konzumovala dál. Po tomto zjištění se mi částečně ulevilo, ale ne úplně.
Přestože krevní testy neodhalily alergii na lepek, rozhodla jsem se ho z vlastní vůle vysadit z jídelníčku také. Po jakékoli konzumaci obilovin jsem měla neskutečné kožní potíže. Zjistila jsem, že mi vadí i bezlepkové pečivo, které jsem si v dobré vůli začala péct v domácí pekárně. Teprve o pár let později jsem pochopila proč.
Histaminová intolerance
Až po letech a změně alergologa jsem totiž zjistila, že kromě potravinové alergie trpím i histaminovou intolerancí, která mi dosud záhadným způsobem neumožňovala konzumovat ani ty potraviny, na které jsem neměla zjištěnou alergii. Jídelníček se mi povážlivě zúžil. Ne díky lékařům, ale díky vlastnímu zkoumání a zapisování všeho, co jsem kdy snědla a jaké to u mě vyvolalo projevy. Na základě později provedených krevních testů se mi potvrdilo, že trpím nedostatkem enzymu diaminooxidázy, který má v těle za úkol snižovat hladinu histaminu běžně obsaženého v mnoha potravinách.
Selhání mého metabolismu spočívalo právě v tom, že hladiny celkových protilátek byly obrovské a organismus to přestal zvládat. V těle se hromadil histamin, který způsoboval problémy. Začala jsem alergicky reagovat na všechno kolem sebe. Kromě různých potravin mi vadily parfémy kolemjdoucích lidí, prach na ulici, různé chemické látky, běžné hygienické i prací prostředky, zkrátka všechno. Musela jsem radikálně změnit celý svůj život…
Když už jsem díky vlastnoručně sestavenému jídelníčku během půl roku shodila neuvěřitelných 15 kilogramů a postupně jsem se zbavila ekzému natolik, že zůstal jen na několika místech těla, začala jsem dlouhodobě trpět úporným kašlem a dušností. Protože jsem se stále zarputile bránila lékům, trpěla jsem dál a spolu se mnou i moje nejbližší okolí. Příčinu mi odhalily další testy potravinových alergenů, které prokázaly silnou alergii na banán, který jsem si dopřávala několikrát denně! Po jeho vysazení z jídelníčku se můj stav začal okamžitě zlepšovat.
Cesta k uzdravení
Mou cestou k uzdravení byla radikální změna životního stylu, která mě přivedla i k mé současné profesi. Kdybych měla upřímně přiznat, kdo nebo co mi vlastně v mé léčbě pomohl, byly to částečně testy zjišťování potravinových alergenů, ale především má vlastní metoda pokusů a omylů. Jsem přesvědčená o tom, že nejvíce jsem si pomohla já sama tím, že jsem se nenechala hospitalizovat a odmítla jsem kortikoidy. Naopak jsem hledala svou vlastní cestu k uzdravení pomocí diety a eliminace veškerých možných alergenů.
Pro své okolí jsem byla za blázna, zprvu nikdo diagnóze potravinové alergie moc nevěřil. Ve chvíli, kdy jsem sama z vlastní vůle přestala téměř jíst a zůstalo jen velmi málo potravin, na které moje tělo nereagovalo, byla jsem za anorektičku. Přestala jsem se líčit, myla jsem se pouze vodou, prala pouze v ekologickém pracím prášku. Nepoužívala jsem žádnou kosmetiku a parfémy, přestala jsem si barvit vlasy. Nutností bylo číst si etikety veškerých potravin a produktů, se kterými jsem přicházela do styku. Stravování v restauracích a na návštěvách definitivně skončilo.
Začala jsem se zajímat o zdravou výživu, přírodní kosmetiku a ekologickou drogerii a zjistila jsem, že mi tento životní styl vyhovuje, protože mě přivedl k uzdravení. Později jsem si udělala kurz poradce pro výživu, začala pracovat ve zdravé výživě a dnes mám svůj obchůdek. Zabývám se alternativní medicínou, bylinkami a chodí ke mně pro radu spousta lidí. Musím sice stále dodržovat bezmléčnou, bezvaječnou a bezlepkovou dietu, po ekzému ale není ani památky. Jen čas od času se objeví na obvyklých místech, ale to je vždy signál, že není něco v pořádku a je s tím potřeba něco dělat.
Taťána Kročková (*1979)
Byla majitelkou obchůdku se zdravou výživou Sezame Otevři Se ve Frýdlantě nad Ostravicí. Zabývá se zdravou výživou, životním stylem, alternativní medicínou, poradenstvím a ezoterikou. Působí jako externí redaktorka několika magazínů a pracuje na vlastních tvůrčích projektech. Má dvě úžasné děti.
(publikováno v tištěném magazínu Biorevue, květen 2017)
Potravinová alergie, histaminová intolerance a atopický ekzém v současnosti
Od doby, kdy se u mě projevily první příznaky alergie, ekzému a dalších potíží, uplynulo již dnes 14 let. V průběhu té doby jsem si striktně hlídala jídelníček, takže mléko a mléčné produkty, lepek, vajíčka a banány, ani veškeré pečivo, opravdu nejím. Dávám si pozor i na stopové množství mých nejsilnějších alergenů (mléko, vejce) a na různé kombinace potravin, které mi nedělají dobře. Občas mám různé nepříjemné příznaky, které se projevují jako důsledek histaminové intolerance, nebo stop mléka v různých produktech, například ve veganské čokoládě. Začne to pálením jazyka, pak mě pálí celý krk nebo bolí žaludek, zhorší se mi ekzém na rukou, který přetrvává a objevuje se více na podzim a na jaro, či při kontaktu s různými látkami (i přes mou striktní snahu mít ryze ekologickou domácnost).
Čtěte také: Histaminová intolerance trápí nejvíce ženy a děti. Kterým potravinám je nutné se vyhnout?
Po histaminu mě většinou dost bolí hlava, mám vyschlé sliznice, mívám závratě, většinou to brzy odezní. Jedná se i o malé množství histaminu, jinak mi bývá špatně daleko hůře. Ekzém se zhoršuje i tehdy, když jím kyselé ovoce, zázvor nebo česnek. Vadí mi i hodně veganské čokolády, poslední měsíce jsem vyloučila rajčata a rozinky, hroznový olej a hroznové víno, protože se ekzém při konzumaci těchto potravin hodně zhoršil. Bohužel mi začal vadit i bílý sójový jogurt s laktobacily, ze zcela neznámého důvodů mi z něj otéká krk. Kromě toho je třeba naprosto hlídat cokoliv kvasí, co je fermentované, protože histaminová intolerance se pak hlásí o svou pozornost.
Kontaktní alergie na vajíčka a mléčné produkty
Nejhorší je zevní kontakt s mléčnými produkty nebo vajíčky, po kterém mi na rukou okamžitě naskakují silně svědivé puchýře. Proto je v mé domácnosti nenajdete. Domácí vajíčka jí u nás jen dcera a striktně používá oddělené nádobí, jakýkoliv můj kontakt s vajíčkem totiž končí velmi dramaticky. Já sama jsem začala nedávno používat vajíčka jen na pečení koláčů pro mého syna, a nepomáhají mi ani rukavice. Bohužel se stává, že pak přetrpím zhoršení ekzému, zarudnutí rukou a silné svědění při, byť jen malém, zevním kontaktu s vajíčkem. Nedávno mi vajíčko při pečení spadlo na zem, z toho jsem byla opravdu “nadšená”. Výsledek toho, když jsem ho uklízela (byť v silikonových rukavicích) můžete vidět na přiložené fotografii. Pravda, nejde to moc vidět, ale ruce zrudly, naskákaly puchýře a silně svědily k nevydržení. Zabírá na to jen důkladné opláchnutí rukou v opravdu hodně horké vodě, která mi uleví.
Alergické astma pod kontrolou
Protože pečlivě čtu příbalové letáky a jím jen to, co už mám dobře vyzkoušené a co dobře znám, alergické astma mám vcelku pod kontrolou, ohlásí se opravdu naštěstí jen zřídkakdy. Pokud se v noci začnu dusit, hned to přejde a vím, že jsem tedy musela udělat “dietní chybu”, nebo mě něco jiného podráždilo. Vadí mi i některé parfémy a mnohé chemické látky, kočičí chlupy. Je pro mě důležité, abych si jídlo připravovala výhradně sama, chemii u mě doma nenajdete, vlasy si barvím hennou a používám pouze bio a ekologické produkty. Nestravuji se v restauracích, maximálně si dám někde vodu, čaj, dříve jsem si občas dala i hranolky (na brambory alergii nemám).
Problém s nedostatkem vitamínu B12
Protože ani nejím maso (jen občas ryby), dá se říci, že jsem kromě občasné konzumace ryb na veganské stravě (med si někdy dám, i když ten má zrovna histaminu hodně). Byly doby, kdy jsem se vyhýbala i rybám. Díky tomu mi klesly zásoby vitamínu B12, a po všech těch letech jsem začala trpět neuropatií. Potíže se objevily na podzim roku 2019. I když mám relativně skvělého praktika, tak jako většina lékařů během mého života, si se mnou nevěděl rady. Navedla jsem ho sama, protože “mě to napadlo”. Byl rád a napsal mi B12tky, na které mohu chodit jednou za pár týdnů, jak mi to vyjde, celoživotně, dokud nezačnu jíst maso. I on ví, že “se to nestane”.
Ale protože mám převážně sacharidovou stravu, což teda není žádná výhra (když mám na většinu normálních bílkovin silnou alergii), je třeba, abych si ten příjem bílkovin hlídala. Ne vždy se to daří, ale pokud se člověk snaží a ví jak, všechno jde. A další důležitou záležitostí je obsah vápníku v potravinách, který si také musím hlídat.
Krevní obraz v normě a pozoruhodný cholesterol
I přes dost omezený jídelníček jsem napříč času měla ukázkové výsledky laborky, z čehož má můj lékař vždy radost. Před časem ukazoval praktikantovi můj cholesterol, který “jen tak někdo neviděl”...možná by se dnes už moje hladiny cholesterolu změnily, ale v době, kdy jsem celé roky “nedala žádný živočišný produkt do úst”, mi oba cholesteroly klesly takřka na nulu. Doktor nevěřícně kroutil hlavou (dočetla jsem se, že to není ani trochu zdravé), ale on z toho měl radost. Bodejť by ne, když je zřejmě u svých pacientů zvyklý na úplně jiná čísla.
Opakované testy na alergologii
Po celých letech stabilizovaného stavu a striktní diety není divu, že mi aktuální výsledky na celkové IgE a alergeny z odběrů krve na alergologii vyšly celkem ukázkově v normě, jedině až na kasein a vaječnou bílkovinu. Je tedy vidět, že se o sebe dobře starám a že se mi při dodržování přísné diety daří eliminovat alergeny a nepoškozovat si tak zdraví.
Jsme to, co jíme...
I když je můj život omezený, dá se s tím žít a dopřávám si, co jde. Navíc život není o jídle v tom smyslu, že bychom se měli cpát vším, po čem bažíme, ale o tom, abychom se naučili jíst tak, abychom byli zdraví. Protože všechno to, co do těla přijímáme, nás silně ovlivňuje a skutečně platí to, že “jsme to, co jíme.”
Nakonec jsem ráda, že jsem tehdy nepodlehla nátlaku lékařů a nenechala se zavřít do nemocnice a nacpat léky. Vylučovací metodou a několikaměsíční očistou jsem přišla na to, které potraviny mi vadí a striktně jsem se držela “čistého” jídelníčku. Jen díky tomu jsem se vyléčila z brutálního atopického ekzému a dalších markantních projevů, které mi alergeny způsobovaly.
Protože mám četné osobní a mnohaleté zkušenosti s bezvaječnou, bezmléčnou a bezlepkovou dietou, s histaminovou intolerancí a atopickým ekzémem, ráda poradím všem, kteří mají podobné problémy, nebo teprve dostali svou diagnózu a neví, co jíst. Ostatně mě již dříve spousta lidí kvůli tomu oslovovalo (hlavně maminky s malými dětmi).
Napsat mi můžete na mail: krockovatatana@gmail.com
Komentáře